VÝSTAVA
Eli Švecová / 50:50
Malé výstavní síně
27. června — 8. září 2024
Eliška Švecová (Čadková)
Narodila jsem se 1. 10. 1980 ve Strakonicích, kde s radostí pracuji stále. Od první třídy jsem navštěvovala Základní uměleckou školu pod vedením paní Jarmily Lískovcové, která nás učila lehkosti a rozletu. Od roku 1995 do roku 1999 jsem studovala Střední soukromou výtvarnou školu v Písku, obor Propagační výtvarnictví, kde mou kresbu krotil zejména pan profesor František Doubek, tam mě učili hlavně zjednodušení a stylizace. V této době jsem podnikla úžasné studijní cesty do Itálie, tu jsme projeli od severu až po Neapol. O rok později jsme navštívili Paříž, bydleli jsme kousek od Montmartru, navštívili Louvre a Museum d´Orsay. Tam jsem viděla skutečné velikány umění a toužila jejich dílo poznat blíže.
Od roku 2000 jsem tedy začala studium na Západočeské univerzitě v Plzni, obor – Manažerství výtvarné kultury, kde jsem se učila dějinám umění a kultury a zákonitostem trhu s uměním. Po studiích v roce 2004 jsem začala pracovat
v Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích jako grafik a výtvarník, podílela jsem na realizaci výstav s paní Janou Šilhanovou, kurátorkou muzea.
Díky ní jsem poznala kulturní prostření našeho regionu a seznámila se s řadou významných osobností. Což ovlivnilo nejen můj profesní
náhled, ale promítlo se to i do mé tvorby.
V roce 2015 jsem si konečně otevřela vlastní ateliér - El čeko, kde můžu dělat, co mě baví nejvíc.
Pro malbu nejčastěji používám olejové a akrylové barvy. Zajímají mě především portréty a jejich barevné ladění.
Někdy se inspiruji pro volnou tvorbu motivy z přírody, zvláště z jižních Čech, které jsou pro mě velkým zdrojem klidu a inspirace. I přestože pracuji s klasickými technikami malby, nikdy jsem neopustila svou grafickou průpravu
z písecké školy a občas mám pocit, že moje malba je plakátově jednoduchá, a i barevnost je o dost zářivější.
Dřív mě to trochu trápilo, chtěla jsem se naučit malovat měkce, ale nakonec se to snažím zdokonalovat
a beru to jako svůj rukopis, a to zjednodušení je pro mě dost osvobozující.
Další asociací je pro mě - je to půl na půl, jelikož jsem člověk, co se těžko rozhoduje, je tahle kombinace pro mě velmi dramatická, dokážu úspěšně vyselektovat z mnoha možností tu správnou, ale obvykle mi pak právě zůstanou poslední dvě, a to je pro mě pak bolestné rozhodování, kterou vybrat. Současně tak vypadá i moje celoživotní cesta, jestli poslouchat víc rozum nebo srdce, a protože jsem nedávno vstoupila mezi 40+, tak to bilancování o životní cestě a o vlastní tvorbě je pro mě momentálně nevyhnutelné.
Takže jsou tu vidět jak portréty, tak krajiny. Takovým zastřešujícím tématem je samozřejmě příroda a hra barev. Člověk je pro mě součástí přírody, současně jako jediný tvor, který jí dokáže kultivovat, ale zároveň i zničit. A mě fascinuje, jak si myslíme, že příroda potřebuje zachraňovat od nás, a přitom vůbec nechápeme, že to my, jsme bez přírodní rovnováhy odsouzeni k zániku. Líbí se mi ta zdánlivá křehkost, a přitom vnitřní síla a potenciál zničení, tak mocného druhu. To pro mě představuje cyklus „Příroda nás opouští“, kde jsem se pokusila tu vnitřní sílu schovat pod tu křehkost.
Moje obrazy nemají komplikované názvy ani neskrývají hluboká poselství. Pro mě byla malba a obraz vždycky něco, co mě mělo bavit, jak při samotné tvorbě, tak při vnímání umění jako takového. Nedovedu si představit, že by mi na zdi visel obraz, ze kterého by se mi mělo dělat zle, byť by měl sebevelkolepější poselství. Možná je to velmi skromný cíl, ale pokud moje obrazy někomu předají tu stejnou radost a pocit svobody, který do nich vkládám já, tak pro mě to splnilo účel.
Výstavy:
1999 – Zámecká galerie ve Strakonicích
2007 – Zámecká galerie ve Strakonicích
2011- Prácheňské muzeum v Písku
2012 – Galerie 14 Praha
2012 – Intersalon – AJV – Sladovna Písek
2014 – Baobab nad Zborovem
2015 – Maltézský sál Strakonice
2017 – Ateliér Variace Strakonice
2017 – Galerie Ratolest Brno
2017 – Intersalon – AJV – Galerie Mariánská České Budějovice
2018 – Galerie Světlo Brno
2019 – Intersalon – AJV – Galerie Mariánská České Budějovice
2019 – Festival Strakonice nejen sobě
2019 – Galerie Za Vrátky Tábor
2021 – Café Práh Brno – Madony
